Běhat i za nižších teplot? No samozřejmě!

Tak už nám začalo mrznout. A jako každý rok vyvstává i tentokrát téměř hamletovská otázka: Běhat, či neběhat? Znám docela dost běžců, kterým úměrně s poklesem teplot klesá chuť a motivace do tréninku, a proto jej na několik nejstudenějších měsíců roku přerušují. Myslím si, že je to velká škoda, zvláště dnes, kdy potřebujeme vzhledem k celosvětové situaci povzbudit tvorbu hormonů štěstí i celý náš imunitní systém, fyzičku snad ani nepřipomínaje. Osobně jsem bytostně přesvědčen o tom, že běhat se dá snad vždy a všude. A bytostně přesvědčen bývám jen o věcech, které jsem vyzkoušel sám na sobě, abych vám tady vyprávěl jen ověřené pravdy.

Běhal jsem u nás po celý rok, v zimě v Tatrách i Alpách, v tom nejhorším počasí na Islandu a pár kilometrů jsem si střihnul i v zimním Grónsku. Tedy ne že by to bylo bůhvíjak příjemné (a teď mluvím hlavně o té chvíli, kdy s tím během přestanete a stojíte na zamrzlé pláni, po níž se prohání ničím nebrzděný vítr), ale dá se to. Za dodržení určitých jednoduchých pravidel si lze běh v zimě a mrazu i pořádně užít. Jak na to?

Asi se budu opakovat, ale přijde mi vcelku zbytečné dospělým lidem vyprávět, jak se mají obléct, když jdou ven. Pokud už při zimním výběhu nějakou tu chybku uděláme (a nebude zrovna fatální), určitě se příště poučíme. Abyste ale nemuseli dělat chybu ani jednu a rovnou si mohli užívat zvažte tyto pravdy prověřené staletími:

* Oblastí hlavy a krku ztrácíme v poměru k ploše nejvíce tepla. Pořádná čepice a šátek (případně i přes ústa) nemusí být na škodu.

* Nejdříve omrzají periferie. Pokud už máme pořešené uši a nos, zbývá nám postarat se o prsty – na rukou i nohou. Teplejší sportovní ponožky mi připadají jako nutnost – i vzhledem k tomu, že se nám asi nebude chtít kupovat si speciální (a speciálně drahé) běžecké boty do minusových teplot. Zkuste zaexperimentovat třeba i se dvěma páry tenčích ponožek přes sebe. A hlavně neutahovat příliš tkaničky, aby chodidlo zůstávalo optimálně prokrvené. Na ruce dáme teplejší a prodyšnější rukavice, speciálních běžeckých asi netřeba.

* Neoblékejte se příliš. Lidské tělo je úžasný stroj, který dokáže udržovat konstantní teplotu v širokém rozsahu teploty okolí a který svůj topný výkon může zvednout až o trojnásobek. Navíc samotným pohybem vzniká „odpadní“ teplo, které vás bude taky zahřívat. Přílišné nabalení běžců je poměrně časté zlo, které vede ke zbytečnému zatěžování naší termoregulace a zbytečnému zvýšenému pocení.

* Když jsme u toho pocení: Dbejte na to, abyste měli možnost se zahřát a převléknout do suchého okamžitě po doběhu. Ideální je ukončit trénink na prahu svého domu, okamžitě svléknout propocené oblečení a zahřát se zvenku (sprcha) i zevnitř (tady mám na mysli především teplý čaj :D) V podstatě se dá říct, že běhat v zimě venku si po určitý rozumný čas (a bez zastavování) můžeme prakticky v čemkoli – a neochoříme z toho – pokud splníme právě tuto podmínku.

* Oblékat se je lepší do více tenčích vrstev. Můžeme pak případně lehce doregulovat ideální teplotu tím, že jednu nebo více vrstev svlékneme nebo oblékneme.

* Svalstvo se při běhu za mrazu namáhá více, nezapomínejme ani na pořádnou regeneraci! V zimě to všechno více podkluzuje, smýká se a stabilizační svaly musí chtě nechtě pracovat více než za ideálních podmínek. Proto je teď protažení, vyklepání nohou, pořádná masáž nebo automasáž masážní tyčkou nebo válcem o to důležitější.

Pravidelný trénink nám pomůže nejenom udržovat si dlouho budovanou fyzičku, ale zamávat třeba i se zimní depresí. No, a jak tak koukám na rok 2020, ten hrozí zimní depresí od ledna do prosince. Takže běhejte, dokud můžete! A ti z vás, kteří k sobě budou opravdu upřímní, zjistí, že můžou pořád – v zimě i v létě.

René Kujan
Ambasador ČSOB Na Zdraví, ultramaratonec